Moje doporučení na přípravu k ISTQB CTFL

Postup

Krok 1: Zvolte si jazyk, ve kterém budete zkoušku skládat. CTFL je možné jako jedinou certifikaci ISTQB skládat v češtině/slovenštině. Ostatní certifikace jsou už pouze v angličtině. Já jsem si vybrala češtinu, byť jsem před ní byla varována. Proč? Spousta účastníků mého kurzu anglicky neumí, tak jsem to pro ně chtěla vyzkoušet. Zároveň moje slovní zásoba angličtiny má své limitace, byť jsem pracovala na zahraničních projektech. Nebyla jsem si jistá, jestli prodloužení zkoušky o 15 minut by bylo dostatečné. Dnes už vím, že je lepší, i dle názoru mých absolventů, zvolit angličtinu. A proč je čeština tak trochu utrpení? Protože všechny ostatní zdroje, ze kterých jsem se učila jsou v angličtině. Stejně jako termíny, které v praxi používáme. Kdy jste naposled mluvili o testovacím případu, případu užití nebo uživatelském scénáři? 😉 Krok 2: Oficiální osnovy pro zkoušku se nazývají sylabus. Neaktualizují se každý rok, momentálně je platný sylabus 2018. Ten přečíst ve zvoleném jazyce – ano, místy je to bolest a moc nechápete, co čtete, ale první čtení má být k získání přehledu o co vůbec jde. V případě slabší AJ lze první čtení provést v češtině. Zdroje:

• v češtině: https://castb.org/ke-stazeni
• v angličtině: https://www.istqb.org/downloads/category/2-foundation-level-documents.html

Krok 3: Kurz nebo knížka. Kurzy lze najít cenově dostupné online v AJ. Můj názor je, že je nesmysl platit za kurz okolo +/- 20 000 Kč. Já jsem zvolila knížku. Knížku čtěte ideálně v kombinaci se sylabem – sylabus berte jako takové výpisky z knížky. Seznam doporučených knih najdete na oficiálních stránkách. Tato sekce bohužel není aktuální. Já jsem četla tyto tři knížky:

1. Software Testing Foundations (4e) – přečetla jsem asi do půlky, ale není aktualizovaná na sylabus 2018. Zároveň se mi nelíbily použité příklady. Neobsahuje otázky.
2. Foundations of Software Testing: ISTQB Certification (3e) – přečetla jsem asi někam do 5. kapitoly, ale není aktualizovaná na sylabus 2018. Obsahuje otázky, ale bohužel už jsou zastaralé.
3. Nejlepší volba – Software Testing – An ISTQB-BCS Certified Tester Foundation guide 4th edition – jediná aktualizovaná, kterou jsem našla. Bohužel, není na ISTQB stránkách v oficiálně doporučených knížkách pro sylabus 2018 aktualizováno. Proto jsem se k ní dostala až na doporučení po zbytečném čtení prvních dvou zmíněných. Je zde vše víc do hloubky než je třeba, ale většinou je to zmíněno – obzvlášť u white boxu. Každá kapitola má otázky plus je zde i závěrečný test. Zde je možné dostat přístup na čtení zdarma po dobu 10 dní.

Krok 4 (volitelně): Youtube tutoriál/školení v angličtině. Skvěle vysvětlené, doplněné o příklady. Vhodné pro celkové opáčko a seznámení s otázkami v testu – spoiler, používají se zde otázky z oficiálních vzorových testů. Celý playlist zde. Pozor, obsahuje pár chyb, které naleznete zmíněné v komentářích. Já jsem zaregistrovala následující:

• Otázky ke kapitole 2 – otázka 3 správně je C
• 3.2 Types of Review – Scribe je mandatory u walkthrought
• Otázky ke kapitole 6 – otázka 5 správně C

Krok 5 (volitelně): Pokud jste nikdy nepracovali na Scrum projektu, je třeba si o Scrumu něco přečíst – termínů je v sylabu dost, měli byste je znát! Otázky v testu s těmito termíny pracují. Krok 6: Slovník! Kapitola 1 a 4 obsahují otázku na slovníkový termín, je dobré ale projít všechny pojmy. Krok 7: Ve chvíli, kdy jste našprtaní, začněte se vzorovými testy. Nejdůležitější v téhle fázi je přečíst si i komentář ke správným/špatným odpovědím! Tyhle otázky v reálném testu nebudou, nicméně otázky typu cíle testování, ladění, konfirmační testování očekávejte, jen s jinými možnostmi 🙂 https://castb.org/ke-stazeni Tyto testy jsem dokončovala za 30-40 min., proto jsem s reálným testem začala pomalejším tempem, myslela jsem si času dost. To se mi vymstilo, zadání praktických příkladů bylo dost dlouhé, zpravidla na min. půlku A4 – komplikovanější než ve cvičných testech. Vzorové testy jsou seřazeny dle kapitol, proto mrkněte i na otázky v těch 3 testech mezi sebou a získáte představu, jaké otázky vás asi tak čekají v reálu. To je částečně shrnuto i v dokumentu CTFL-2018-Exam-Structure-and-Rules. Reálný test má otázky skrz kapitoly, nejsou seřazené! Krok 8 (volitelně): Mock exam/questions – všechno, co jsem na internetu našla (02/2021), jsou staré otázky. Byť stránky/aplikace tvrdí, že jsou aktualizovány na 2018. Stejně tak mobilní aplikace Android/iOS. Tyhle otázky, které jsou především ze sylabu 2011 nebo i starších, by vás mohly zmást. Já jsem znala obsah sylabu 2011 a z Youtube jsem získala přehled, co mě může a nemůže v testu potkat, takže pro mě bylo lehké rozlišit, zda se jedná o staré otázky. Otázky údajně pro sylabus 2018 lze i zakoupit, narazila jsem na ně např. na Udemy. Po přečtení hodnocení jsem se ale nakonec rozhodla nevyzkoušet. Jak poznat staré otázky? V testu nejsou otázky na:

• Čísla norem nebo standardů – např. norma ČSN ISO/IEC/IEEE 29119-3
• Techniky neuvedené v sylabu např. LCSAJ
• Pseudokód, flow chart – na whitebox pouze teoretické otázky
• Kick off jako fáze review
• Planning and control u test procesu – rozděleno v sylabu 2018 na Planning + Monitoring and control

Pokud chcete ještě zvýšit vaše šance, mrkněte i za obsah sylabu. Překvapily mě tři otázky, resp. odpovědi:

1. Testování případů užití – byť praktické odvození test case z use case není obsahem CTFL, v testu jsem se s tím setkala v jedné odpovědi. A domnívám se, že zrovna tato odpověď byla správná.
2. White box – sylabus i knížka pracují pouze s IF a CASE. V testu bylo něco se smyčkou.
3. Merge kódu, větve – master. Opět jedna odpověď, která obsahovala něco o hlavní větvi a mergování, ale merge byl nějak divně přeložen do češtiny, bohužel jsem si to nezapamatovala.

Osobně si myslím, že tyto otázky v testu neměly co dělat.

Moje dojmy z certifikace

Certifikace jsem složila se skóre 90% tj. 36 ze 40 otázek. Rozhodně se nedá říct, že to bylo lehké. Spíše naopak. Zkušební oficiální i jiné testy jsem zvládala za 30-40 minut (limit je 60 min). V reálu jsem skončila asi po 55 min a na označené otázky, ke kterým se bylo potřeba vrátit, moc času nezbylo. Nebyl ani čas číst zadání pro jistotu 2x-3x. Vůbec se nedivím, že někdo certifikaci napoprvé nedá. Byla jsem si jistá, že praktické příklady zvládám dokonale, techniky chápu, tyhle otázky mě v přípravě hodně bavily. Zkouška je postavená tak, že pokud dáte správně všechny praktické otázky, můžete si dovolit chyby v teoretických, kde se hodně slovíčkaří. Zkušební praktické otázky jsou strašně jednoduché a přímočaré. V reálu se moje dokonalé zvládání technik ukázalo jako méně podstatné, protože praktické otázky byly dle mého názoru zbytečně komplikované – a tím myslím slovní zadání. Tady jsem to zadání četla několikrát, strašně jsem se zasekla na tom, co tím básník vlastně chtěl říct a jak to myslí… A to jsem absolvovala test v češtině. Jedním slovem: peklo. Asi nejtěžší teoretická otázka byla na test strategie, kterou jsem jako jedinou přeskočila, protože v přiřazovačce jsem dokázala spojit jen 1/4 možností. Spoléhala jsem opět na jednoduché zadání typu riziko = analytická, regrese = regresně averzní, průzkumné testování = reaktivní, že poznám konzultační…Nic z toho. 😓

Závěr?

Bohužel, můj výsledný názor je, že certifikát sám o sobě je zbytečný. Terminologie, teorie (až na některé výjimky) i praktické věci z přípravy k certifikaci by měl umět každý. Zkouška samotná mi přijde hodně o štěstí. Ze 4 odpovědí dvě vyloučíte jako nevalidní, ze zbylých dvou často vybíráte, která je ta nejlepší/nejpravděpodobnější. Kamarád klikař to pár let zpět dokázal natipovat po pouhém jednom dni učení 🙂 Já jsem evidentně správné řešení nakonec vypotila, jistá jsem si, ale u spousty otázek nebyla… Tak jako kdysi u Java certifikace, tak i tady mi přijde důležitější cesta než samotný cíl.